Vesmír

Rubinova observatoř vydala první data z hlavní kamery. Veřejná budou po dvouleté lhůtě

Rubinova observatoř zpřístupnila první dávku dat pořízených kamerou LSSTCam a spolu s ní vydala hluboký snímek pole COSMOS. Podle observatoře je na něm přes půl milionu galaxií a víc než 50 000 hvězd. K datům se ale zatím dostanou jen vědci s přiznanými právy, ostatním se otevřou po dvouleté ochranné lhůtě.

· 4 zhlédnutí

Observatoř Very Rubinové zveřejnila 31. července snímek oblohy složený ze stovek pozorování jednoho a téhož místa. Míří na pole COSMOS v souhvězdí Sextantu a podle observatoře je na něm přes půl milionu galaxií a víc než 50 000 hvězd. Snímek vyšel k první dávce dat z hlavní kamery dalekohledu.

Rubinova observatoř v noci pod Mléčnou dráhou
Budova Rubinovy observatoře na hřebeni Cerro Pachón v Chile, nad ní pás Mléčné dráhy. Vpravo nahoře je vidět otevřený vrchol s dalekohledem. Foto: Rubin Observatory/NSF/AURA/B. Quint, Wikimedia Commons (CC BY 4.0)

Co dostali vědci do ruky

Dávka se jmenuje Early Data Preview 2, zkráceně EDP2, a vyšla v pondělí 27. července. Obsahuje pozorování z dubna 2025 až ledna 2026, tedy z doby, kdy se dalekohled teprve ověřoval. Zpracovala je třicátá verze programového řetězce Rubin Science Pipelines. Hluboké složené snímky pokrývají zhruba 3 000 čtverečních stupňů, což observatoř přirovnává k šestině viditelné jižní oblohy.

Obrazová část je zatím osekaná: k dispozici jsou jen ty složené snímky. Katalogy naopak vyšly celé, včetně měření provedených na jednotlivých návštěvách a na rozdílových snímcích. Rozdílový snímek vznikne odečtením referenčního obrazu od nového a ukazuje jen to, co se mezitím na obloze změnilo. Právě z něj se pozná supernova, planetka nebo proměnná hvězda.

Proč zrovna COSMOS

Pole COSMOS leží stranou od roviny Mléčné dráhy. V popředí je proto málo blízkých hvězd a málo prachu, který by výhled zaclonil, takže je z něj vidět neobvykle mnoho vzdálených galaxií. Observatoř na snímku jmenuje spirální galaxie s tenkými rameny, hladké eliptické, zdeformované splývající i slabé červené galaxie ze vzdáleného vesmíru.

Astronomové to místo sledují přes dvacet let. Začal u něj Hubbleův dalekohled v roce 2003 a od té doby se na totéž pole namířila řada přístrojů, od rádiových vln po rentgenové záření. Podle Phila Marshalla, zástupce ředitele Rubinovy observatoře v laboratoři SLAC, z toho množství dřívějších pozorování dělá zkušební pole, na kterém si vědci vyzkoušejí postupy dřív, než se pustí do vlastní přehlídky.

Kamera a dalekohled

LSSTCam má 3,2 gigapixelu a observatoř ji označuje za největší digitální fotoaparát na světě. Sedí na dalekohledu Simonyi Survey Telescope s hlavním zrcadlem o průměru 8,4 metru a jedním záběrem pokryje 9,6 čtverečního stupně oblohy.

Předchozí náhled dat DP1 z června 2025 stál na pozorováních z října až prosince 2024, která pořídila uváděcí kamera ComCam. To je podstatně menší přístroj, který sloužil ke zkušebním kampaním. EDP2 je tedy první náhled postavený na snímcích z hlavní kamery.

Na data si veřejnost počká dva roky

K EDP2 se dostanou vědci a studenti ve Spojených státech a v Chile a jmenovaní členové mezinárodních týmů, které do projektu přispěly. Ostatní ne. Podle datové politiky observatoře se produkty otevřou veřejnosti až po dvouleté ochranné lhůtě; od čeho přesně se ta lhůta počítá, tisková zpráva neuvádí. Kdo právo na data má, žádá o účet na platformě Rubin Science Platform; observatoř na svém fóru upozorňuje, že vyřízení může trvat několik dní.

Na samotný snímek to nedopadá, ten je venku. Observatoř k němu nabízí prohlížečku Skyviewer, ve které se dá do pole přiblížit. Data za ním jsou ale něco jiného než obrázek a ta pod uzávěrou zůstávají.

Co přijde na podzim

Druhá fáze má podle observatoře přijít mezi říjnem a prosincem 2026 a doplnit to, co v EDP2 chybí: snímky z jednotlivých návštěv, rozdílové snímky a šablony, proti kterým se ty rozdíly počítají. Tím bude Data Preview 2 úplná.

Vlastní přehlídka Legacy Survey of Space and Time, kvůli které observatoř vznikla, má trvat deset let a oblohu snímat pořád dokola. Bob Blum, ředitel Rubinovy observatoře v NSF NOIRLab, k tomu říká, že opakované návraty do pole COSMOS mají v příštích letech vědcům dodat velké množství přechodných a proměnných objektů, třeba supernov, k dalšímu zkoumání.

Blum na konec tiskové zprávy připojil věnování. Snímek observatoř věnovala lidem z chilského regionu Coquimbo, který krátce předtím zasáhly ničivé bouře, a poděkovala jim za desítky let podpory astronomie v Chile.

Zdroje: tisková zpráva NOIRLab noirlab2618, dokumentace Data Preview 2, popis pozorování v DP2oznámení na fóru Rubinovy observatoře. Výroky obou vědců jsou z anglického originálu převedené do nepřímé řeči.

Vesmír

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje.

Diskutovat mohou přihlášení čtenáři – přihlaste se nebo si založte účet.

← zpět na výpis