Nejdelší podzemní vedení Severní Ameriky mělo v prvním měsíci provozu dva výpadky

Třetího července šlo přes kanadskou hranici do státu New York víc elektřiny než kdykoli od ledna 2025. Provozovatel newyorské přenosové soustavy NYISO ten den dovezl z Kanady 52 GWh, což mu podle rozboru americké energetické agentury EIA pokrylo devět procent denní spotřeby. Část toho proudu vezlo nové vedení Champlain Hudson Power Express a jelo naplno, na 1 250 MW. Druhý den bylo mimo provoz a zůstalo tam devatenáct dní.

Dva kabely pod jezerem a pod řekami

CHPE spojuje soustavu společnosti Hydro-Québec s New Yorkem a nevede ani metr po sloupech. Měří 545 kilometrů, tedy 339 mil, a podle MIT Technology Review je to nejdelší podzemní přenosové vedení v Severní Americe. Tvoří ho svazek dvou stejnosměrných kabelů, každý zhruba pět palců, tedy asi třináct centimetrů v průměru. Trasa je zahrabaná pod dnem Champlainova jezera, řeky Hudson, Harlemu a East River; na newyorském konci stojí v Astorii v Queensu konvertorová stanice, kde se stejnosměrný proud mění zpátky na střídavý. Kabel do dna Hudsonu ukládaly lodě, které do sedimentu stříkaly vodní paprsky a vyrývaly jím rýhu.

Vedení postavila společnost Transmission Developers, kterou vlastní investiční skupina Blackstone, spolu s Hydro-Québec. Povolovací řízení začalo v březnu 2010, stavba na konci roku 2022 a stála 6 miliard dolarů ze soukromých peněz. Provozovatel na svých stránkách uvádí, že uložení pod zem omezuje ztráty a zajišťuje dodávku i za extrémního počasí.

Tři různá data, kdy vedení začalo fungovat

Kdy se CHPE spustilo, záleží na tom, co se počítá. Stavba byla hotová v polovině května. Smlouva mezi Hydro-Québec a státem New York začala platit 1. června, jak stojí na stránkách projektu. Guvernérka Kathy Hochulová dokončení oslavila 16. června a agentura NYSERDA to tehdy podložila čísly: 10,4 TWh ročně, až pětina spotřeby New Yorku, elektřina pro milion domácností a nižší emise o 37 milionů tun do konce roku 2040. Provozovatel vedle toho uvádí úsporu zhruba 3,9 milionu tun ročně; obě čísla mají jinou základnu a zdroje neříkají, jak je srovnat. Do plného provozu podle Gothamistu vedení najelo až 1. července. Elektřina po něm teče od května do října, smlouva platí 25 let.

Dva výpadky za čtyři dny

První den plného provozu se vedení zastavilo kvůli technické poruše na kanadské straně; podle MIT Technology Review měl vypadnout jeden z konvertorů. Proud se rozeběhl kolem poledne dalšího dne. Třetího července pak přišel ten rekordní import: 1 400 MW za hodinu v průměru z Hydro-Québec a dalších 800 MW z Ontaria. Čtvrtého července se vedení odmlčelo znovu, tentokrát kvůli poškozenému úseku podzemního kabelu na americké straně, a Hydro-Québec deset dní tvrdila, že příčinu nezná.

Bylo to v nejhorší možnou chvíli. Město trápilo vedro a kvůli němu se bez proudu ocitlo asi 173 700 obyvatel Bronxu, Brooklynu, Queensu, Staten Islandu a Westchesteru. Mluvčí guvernérky Ken Lovett řekl Gothamistu, že Hochulová označila výpadky za nepřijatelné a žádala rychlé a odpovědné řešení. Vadný kus kabelu dělníci vyměnili a poslali ho výrobci do laboratoře. „Probíhá úplný rozbor příčiny,“ citoval Gothamist mluvčího Hydro-Québec Petera Rose (citace je přeložená); kdy má být hotový, se podle něj teprve stanovuje.

Kdy se vedení vrátilo, se zdroje neshodnou

Deník Montreal Gazette napsal 23. července, že vedení už jede: Jen Laird-Whiteová z Transmission Developers mu e-mailem sdělila, že oprava i následné zkoušky celistvosti jsou hotové a linka je v provozu. Výpadek podle deníku trval devatenáct dní. Jenže MIT Technology Review týž den citoval mluvčí Hydro-Québec Lynn St-Laurentovou, podle níž je poškozený úsek vyměněný, ale zbývající práce včetně zkoušek po opravě skončí až o víkendu. Gothamist o den později psal, že se přenos obnoví v sobotu. Dvě firmy, které vedení provozují společně, tedy popsaly stav vedení v týž den jinak a rozdíl žádný ze zdrojů nevysvětluje.

Soustava s vedením letos nepočítala

Newyorská síť to přesto ustála. Hodinová špička odběru vyšplhala 2. července v sedm večer na 31 097 MW, což je pod loňským letním maximem 31 857 MW a dost daleko od rekordu 33 956 MW z července 2013. Mluvčí NYISO Kevin Lanahan k tomu MIT Technology Review řekl, že plánovací studie s dostupností CHPE pro letošní léto nepočítaly a že to byl jeden z důvodů, proč soustava během vedra fungovala spolehlivě; základní zásadou plánování je podle něj nespoléhat na jediný projekt.

Podobné dětské nemoci má i vedení New England Clean Energy Connect, které od ledna vede 145 mil z Québeku do Maine a taky mělo výpadky. A nad oběma visí ještě jedna nejistota: Québec sužuje tři roky sucho a ubývá v něm voda v nádržích, ze kterých se elektřina vyrábí. Vedení může být sebedelší a sebespolehlivější, ale když nebude co posílat, městu to nepomůže.

Letošní sezona dodávek končí v říjnu. Zbývají tedy zhruba tři měsíce provozu, během kterých se ukáže, jestli vedení vydrží běžet. Kdy laboratoř výrobce zjistí, proč kabel povolil, zatím nikdo neoznámil.