Energetika

Dunaj klesl pod sací hrdla čerpadel v Paksu. Vody na chlazení je přitom dost

Maďarská jaderná elektrárna Paks měla 1. srpna ráno v provozu tři bloky ze čtyř, každý zhruba na polovičním výkonu. Provozovatel ohlásil, že se nevyhne odstavení všech čtyř. Vody v Dunaji by na chlazení podle něj stačilo, jenže sací hrdla čerpadel jsou výš než hladina.

· 4 zhlédnutí

Jediná jaderná elektrárna v Maďarsku bere vodu na chlazení kondenzátorů z Dunaje. Řeka je letos tak nízko, že provozovatel od 27. července postupně ubírá výkon, a 30. července oznámil, že se v příštích 24 až 72 hodinách nevyhne odstavení všech čtyř bloků. Podle serveru Index se to od spuštění prvního bloku v roce 1982 nestalo.

Vzdálený pohled na areál jaderné elektrárny za holými stromy, nad nízkými halami stojí dva červenobílé komíny
Areál paksské elektrárny při pohledu z dálky přes holé stromy, nad halami bloků stojí dva vysoké červenobílé komíny. Foto: Barna Rovács (Rovibroni), Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Kolik elektrárna zrovna dává, je vidět v provozních datech maďarského jaderného dozoru. V měření z 1. srpna 5:04 stál první blok na 242 MW, druhý na 241 MW, čtvrtý na 235 MW a třetí na nule. Každý ze čtyř bloků umí zhruba 500 MW, dohromady asi 2 000 MW. To je podle provozovatele skoro polovina maďarské výroby elektřiny.

Vody by stačilo, jenže je nízko

oznámení z 30. července říká společnost MVM Paksi Atomerőmű něco, co se od sucha nečeká: vody v řece je i při současném průtoku na chlazení bloků dost. Potíž je jinde. Sací hrdla čerpadel, která vodu z Dunaje nabírají, leží výš než hladina, a tak nemají co nasát. Snížit výkon bloku znamená brát míň vody, což čerpadlům jejich práci usnadní.

Rozdíl mezi běžícím a odstaveným blokem je v tomhle ohledu propastný. Běžící bloky potřebují podle MVM 100 kubíků vody za sekundu. Na chlazení všech čtyř odstavených bloků, ze kterých se pořád odvádí zbytkové teplo paliva, stačí nanejvýš 2,5 kubíku za sekundu. Odstavení tedy potřebu chladicí vody nezvyšuje, ale prudce ji snižuje.

Čtyři stupně nízké vody

Elektrárna má na nízký stav Dunaje vlastní postup rozdělený do čtyř stupňů. Rozhoduje o nich hladina naměřená v prostoru odběru vody, tedy v takzvaném studenovodním kanálu. Ve čtvrtek byla elektrárna ve třetím stupni. Čtvrtý znamená odstavit všechny bloky a dál se starat jen o jejich chlazení.

Pro případ, že by řeka klesla ještě níž, jsou u elektrárny ve spolupráci s maďarským vodohospodářským ředitelstvím rozmístěná čerpadla Pajtás. MVM uvádí, že jich může nepřetržitě pracovat dvanáct, čtyři jsou v záloze a dalších třináct v pohotovosti. Náběh po zlepšení stavu má být postupný a podle firmy může trvat i jen několik dní.

Metr pod stoletým minimem

Vodní stav se u Paksu měří proti pevnému nulovému bodu vodočtu, takže záporné číslo neznamená prázdné koryto, ale hladinu pod tou značkou. Server Portfolio popsal celý sled kroků: 27. července při stavu −106 cm ubrala elektrárna prvnímu bloku 254 MW, o den později při −112 cm třetímu bloku 237 MW, 29. července odpoledne třetí blok odstavila úplně a 30. července ráno srazila druhý blok na polovinu. Tehdy stál Dunaj na −121 cm.

MVM k tomu dodává dvě čísla, ze kterých je vidět měřítko. Ve čtvrtek byla hladina o 28 cm níž než při dosavadním rekordu z roku 2018. A ten rekord je o víc než metr pod stoletým minimem, se kterým se počítalo při návrhu elektrárny před čtyřiceti lety. Postupné úpravy podle firmy umožnily vyrábět i 120 cm pod projektovanou hladinou; práce na snížení sacích potrubí začaly a za pár let má elektrárna zvládnout ještě nižší stav.

Příčiny jsou podle MVM dvě. První je prohlubování koryta: na horním toku stojí jezy a elektrárny, které zadržují splaveniny, kdežto maďarský úsek žádný jez nemá, takže se materiál odnáší dál. K tomu se dlouhá léta bagrovalo. Druhou příčinou jsou podle firmy klimatické výkyvy. V dřívějších letech přišla velká voda několikrát do roka, letos nepřišla prakticky vůbec a hladina zůstala nízko po celý rok.

V Cernavodě se zastavila první jednotka

Na dolním toku je to podobné. Rumunská společnost Nuclearelectrica podle zprávy agentury Agerpres odstavila 28. července první jednotku elektrárny Cernavodă a den nato ohlásila totéž pro druhou, buď na středeční večer, nebo na čtvrteční ráno. Obě jednotky mají po 700 MW. Firma to popsala jako preventivní krok podle vlastního postupu pro těžké sucho a oznámila ho burze v Bukurešti. Podle BBC se ale ve čtvrtek pořád snažila druhou jednotku udržet v chodu; kdyby ji odstavila, zůstalo by Rumunsko dočasně bez jaderné výroby stejně jako Maďarsko.

Rumunský hydrologický ústav INHGA k tomu předpověděl, že průtok Dunaje na vstupu do země u Baziaše klesne mezi 29. červencem a 5. srpnem na 1 500 kubíků za sekundu. Dlouhodobý průměr je tam v červenci 4 700 a v srpnu 3 900 kubíků za sekundu. Nejnižší kdy zaznamenaný průtok na tomhle profilu je podle rumunské vodohospodářské správy 1 400 kubíků za sekundu z roku 1985.

Co to dělá se sítí

Maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek oznámil, že elektrárna může zhasnout ještě týž den, nejpozději v pátek. Požádal veřejnost, aby mezi 17. a 22. hodinou omezila spotřebu včetně nabíjení elektromobilů a klimatizace. Ve hře jsou podle něj i rotační odstávky a seznam odběratelů, kterým by se spotřeba omezila. Index k tomu doplnil, že současně vypadla jedna výrobní jednotka elektrárny Dunamenti, tedy dalších zhruba 400 MW, a oprava může trvat týden až dva.

Naše hodnocení: nejzajímavější věta v celém oznámení je ta o výšce sacích hrdel. Elektrárna nemá málo vody, má čerpadla postavená na hladinu, která v Dunaji už není. Hranici, se kterou počítal projekt před čtyřiceti lety, podlezla řeka o víc než metr už v roce 2018.

Zdroje

Energetika

Diskuse

Zatím tu nikdo nediskutuje.

Diskutovat mohou přihlášení čtenáři – přihlaste se nebo si založte účet.

← zpět na výpis