Ofgem navrhl datovým centrům zálohu za připojení, až 712 500 liber za megawatt

Britský energetický regulátor Ofgem otevřel 29. července konzultaci o dvou opatřeních, která mají uvolnit místo ve frontě na připojení k elektrické síti. První je peněžní: developer velkého datového centra by při přijetí nabídky připojení musel složit zálohu. Druhé je průběžné: bez doložených milníků by z fronty vypadl.

Kolik a za co

Poplatek se jmenuje Data Centre Commitment Fee a Ofgem ho navrhuje v rozmezí 237 500 až 712 500 liber za megawatt rezervovaného výkonu. To podle regulátora odpovídá zhruba 2,5 až 7,5 % průměrných nákladů projektu. Peníze se vracejí, jakmile se centrum připojí a začne odebírat. Když projekt z fronty odejde dřív, záloha propadá.

V přepočtu na obvyklou velikost velkého areálu, tedy 500 megawattů, vychází z toho rozmezí 119 až 356 milionů liber. To je náš dopočet z ceny za megawatt, Ofgem takovou částku neuvádí. Deník The Guardian píše o 350 milionech za 500 megawattů, což odpovídá hornímu konci. Podle téhož textu nemusí jít o hotovost: uznat se má i akreditiv nebo dluhopis.

Fronta přerostla spotřebu celé země

Ofgem uvádí, že žádosti o připojení odběru vzrostly ze 41 na 125 gigawattů, a datuje ten nárůst do období od listopadu 2024 do června 2025.

Kolik z toho tvoří datová centra, říká táž tisková zpráva dvakrát a pokaždé jinak. V úvodu mluví o nejméně 80 gigawattech, o pár odstavců níž o zhruba 73 gigawattech zmíněných v konzultaci. Guardian pracuje s nižším číslem a doplňuje k němu počet: ve frontě čeká 315 datových center se 73 gigawatty. Rozdíl sedmi gigawattů regulátor nevysvětluje.

Ať platí kterékoli z obou čísel, samotná datová centra ve frontě žádají víc, než kolik Británie spotřebuje v zimní špičce. Ta je podle Guardianu kolem 45 gigawattů.

Odhady mluví o desetině

Provozovatel soustavy NESO počítá, že do konce dekády bude v Británii 3,7 gigawattu datových center v konzervativní variantě a 6,7 gigawattu v té horní. Vládní plán rozvoje výpočetní kapacity počítá do roku 2030 aspoň se šesti gigawatty kapacity datových center vhodných pro umělou inteligenci. Fronta se 73 gigawatty je proti hornímu odhadu jedenáctinásobná a proti konzervativnímu skoro dvacetinásobná; právě z toho Ofgem vyvozuje, že velká část projektů nikdy nevznikne.

Regulátor to formuluje mírněji: obává se, že značný počet projektů v řadě nakonec neuspěje, čímž zdržují ty připravené a zkreslují představu o tom, kolik sítě je potřeba postavit.

Co bude muset developer doložit

Druhé opatření jsou milníky, které se v konzultaci jmenují konkrétně. Projekt má prokázat důvěryhodného koncového uživatele datového centra, nákup elektrických zařízení s dlouhou dodací lhůtou (Ofgem jmenuje rozvaděče) a finanční i technickou způsobilost stavbu dotáhnout. Provozovatel sítě podle toho pozná, jestli je projekt ve správné fázi, a když není, může sáhnout k postihu.

U výroby to jednou zabralo

Ofgem se opírá o vlastní zkušenost z opačné strany sítě. Po dřívějších reformách připojování se podle něj asi 7,8 gigawattu projektů posunulo v průměru o šest let dopředu; NESO loni vyřadil z fronty stovky projektů, které nikam nevedly.

Podle nás se ta zkušenost přenáší hůř, než z tiskové zprávy vypadá. U výroby vypadl projekt, který elektřinu nikdy nedodal, a nikomu nechyběl. U datových center jde o odběr, o který stát sám stojí: tentýž kabinet, jehož regulátor teď frontu čistí, si dal za cíl vést v éře umělé inteligence. Rozhodnout, které centrum je spekulace a které pilíř plánu, bude těžší než totéž u větrné farmy.

Konzultace je otevřená do 16. září 2026 a odpovědi Ofgem sbírá e-mailem. Spor, který za ní stojí, tím ale neskončí: podle Guardianu se ve vládě neshodnou ani na tom, kolik výpočetní kapacity země v příštích letech potřebuje.