Nešiř to označuje verdikty jen v HTML. V databázi ověření od Googlu není ani jeden

Ověřovací web nešiř to běží od konce července a rozebírá kolující tvrzení. Jeho stránky mají všechno, co ověření potřebuje: krátký souhrn tvrzení v popisku, viditelný verdikt vlastním odstavcem a datum vydání. Ve strojově čitelné podobě z toho ale ven nejde nic – a je to vidět na tom, že v Googlí databázi ověřených tvrzení web nemá jediný záznam.

Co je ClaimReview

Vyhledávač na stránce nepozná, že jde o ověření tvrzení, dokud mu to někdo neřekne. Slouží k tomu ClaimReview ze slovníku schema.org – blok strojově čitelných dat vložený do zdroje stránky, který nese čtyři věci: jaké tvrzení se posuzuje, kdo ho vyslovil, jak zní verdikt a kdo ho vydal. Zapisuje se do značky <script type="application/ld+json"> a čtenář ho na stránce nevidí.

Google v dokumentaci k té značce hned v prvním odstavci píše, že podporu ClaimReview ve vyhledávání postupně ukončuje („We're phasing out support for ClaimReview markup in Google Search“). Značka tím ale neumírá: podle téže věty ji dál používá Fact Check Explorer, tedy veřejný nástroj, ve kterém se dá vyhledávat mezi ověřeními napříč weby. Nápověda nástroje k tomu dodává, že se do Exploreru články dostanou tehdy, jsou-li vydané v „claim review schema“ a zároveň splní podmínky pro zobrazení ve vyhledávání nebo na YouTube.

Co je na stránkách nešiř to

Zdroj kteréhokoli záznamu na nesirto.cz obsahuje jeden blok strukturovaných dat. Je v něm WebSite, WebPage, Organization, BreadcrumbList a Article – tedy popis webu, drobečková navigace a běžný článek s titulkem, datem vydání a rubrikou. Slovo ClaimReview se v celém HTML neobjeví ani jednou.

Přitom všechny údaje, které by ta značka chtěla, na stránce leží. Verdikt je v odstavci s vlastní třídou (<p class="verdikt verdikt--vyvraceno">), posuzované tvrzení je shrnuté v popisku stránky, datum vydání a poslední úpravy je v bloku Article a rubriky Vyvráceno, Zavádějící a Doloženo tvoří ze tří verdiktů rovnou samostatné výpisy. K 31. červenci v nich bylo deset, dvanáct a nula záznamů; celkem má web podle své sitemapy třicet stránek se záznamem.

Chybí tedy formát, ne data. Kdo chce verdikty z toho webu zpracovat strojově, musí si dneska parsovat HTML a spoléhat na to, že se název třídy nezmění.

V Exploreru není ani jeden český web

Zkusili jsme totéž měření na dalších čtyřech ověřovatelích. U každého jsme stáhli stránku konkrétního ověření prohlížečem a hledali v ní blok ClaimReview, pak jsme se v Exploreru zeptali na výpis podle domény:

Web	ClaimReview ve zdroji	Ve Fact Check Exploreru
nešiř to	ne	žádný záznam
Demagog.cz	ne (žádná strukturovaná data)	tři záznamy, všechny z ledna 2021
Manipulátoři	ne (žádná strukturovaná data)	žádný záznam
Full Fact (Británie)	ano	ano, nejnovější dva dny starý
Snopes (USA)	ano	–

Demagog je z té trojice zajímavý. Značku na stránce nemá – oba výroky, které jsme zkusili, nenesou vůbec žádný blok ld+json –, přesto v Exploreru je. To jde: Google provozuje Fact Check Markup Tool, formulář, kterým se dá záznam odeslat bez zásahu do stránky. Podle nápovědy se s takovým záznamem zachází stejně jako se značkou vloženou přímo do článku a uloží se na datacommons.org, odkud si ho vyhledávače berou. Absence značky ve zdroji tedy sama o sobě neznamená, že web v databázi není – u nešiř to a u Manipulátorů to ale znamená obojí naráz.

Všechny tři záznamy Demagogu, které nám Explorer vypsal, jsou z ledna 2021; nástroj přitom výsledky stránkuje, takže jich může být víc. Full Fact měl při témž dotazu nahoře ověření staré dva dny. Datum je tedy jediné, co se z toho dá číst spolehlivě – a pět let stará položka na běžící napojení nevypadá.

Kolik to obnáší

Vložit ClaimReview na stránku znamená doplnit do už existujícího bloku strukturovaných dat další položku. Google u ní vyžaduje dvě pole: claimReviewed se souhrnem posuzovaného tvrzení (doporučuje se vejít do 75 znaků, aby se na mobilu nezalomil) a reviewRating s hodnocením. To druhé chce ještě vlastní povinnou položku alternateName, tedy verdikt slovem – a tam se tři verdikty webu přepíšou rovnou, bez vymýšlení číselné škály.

Podmínky pro zobrazení jsou přísnější než samotný zápis. Dokumentace mimo jiné žádá, aby web měl vlastní postup pro opravy nebo způsob, jak nahlásit chybu, aby čtenář poznal, co přesně se posuzovalo, a aby se posuzované tvrzení jasně přiřklo zdroji mimo vlastní web. První dvě má nešiř to hotové: stránku Jak žádat o opravu i zveřejněné zásady ověřování. U třetí podmínky by záleželo na záznamu – z prvních osmi vede odkaz na archivní snímek rozebíraného obsahu jen u jednoho.

Co ještě web posílá ven

Strukturovaná data jsou jediná věc, která na tom webu chybí, jinak je strojově čitelný nadprůměrně. Vedle sitemapy má RSS i Atom, a v obou posílá celá těla záznamů – soubor feed.xml měl při našem stažení 29 položek a 266 kB, tedy zhruba devět kilobajtů na záznam. Kdo web čte přes čtečku, nemusí klikat na web vůbec.

Navíc má llms.txt, tedy soubor, který v ustáleném tvaru vypisuje stránky webu pro jazykové modely a ze kterého se dá seznam rubrik i s popisy přečíst na jedno stažení. Robotům zakazuje jediný adresář, /upload/, a v humans.txt přiznává, na čem běží: Nette Framework, Alpine.js, Tailwind CSS a Vite.

Náš názor: chybějící ClaimReview je u webu, který jinak dělá otevřenost nadstandardně, spíš opomenutí než rozhodnutí. Praktický dopad je zatím malý, protože ve vyhledávání Google značku stejně utlumuje – jenže Explorer a jeho rozhraní pro strojové čtení jsou pro badatele i pro ostatní ověřovatele jediné místo, kde se dá zjistit, že už někdo totéž tvrzení rozebral. Kdo se do něj nezapíše, ověřuje potichu.

Zdroje: dokumentace Googlu ke značce ClaimReview, nápověda k Fact Check Tools, definice ClaimReview na schema.org a vlastní měření zdrojů stránek pěti ověřovacích webů z 31. července 2026.