Codeberg zakázal projekty psané převážně modely, sám je hledat nebude
Členské shromáždění spolku, který provozuje úložiště kódu Codeberg, schválilo 22. července poměrem 358 ku 144 zákaz projektů složených z větší části ze strojově psaného kódu. Druhý návrh zavazuje provozovatele, že na hostovaném kódu modely učit nebude. Vyhledávat závadné repozitáře přitom nikdo nehodlá.
Na Codebergu, veřejném úložišti zdrojového kódu, za kterým stojí spolek Codeberg e. V., skončilo 22. července hlasování členského shromáždění. Prošly dva návrhy a oba se týkají jazykových modelů. První zavazuje provozovatele, druhý omezuje uživatele. Spolek o výsledku informoval na svém blogu následující den.
Ten první bod prošel snadno. Zní, že forge Codeberg ani jeho přidružené služby nepoužívají a nebudou používat kód ani data projektů a uživatelů k učení nástrojů typu velkých jazykových modelů. Zákaz cizího vytěžování hostovaného kódu to není, jde o závazek samotného provozovatele.
Druhý návrh byl sporný. Do výčtu zakázaného obsahu v § 2 podmínek užití přibyla věta: „Nesmíte sdílet projekty, které se z větší části skládají z kódu napsaného nástroji ‚generativní AI‘ (včetně služeb jako Claude nebo OpenAI Codex).“ Citace je přeložená z anglického originálu. Pro hlasovalo 358 členů, proti 144, zdrželo se 14. Podle spolku se zúčastnila zhruba polovina aktivních členů.
Rozhoduje slovo „z větší části“
Zákaz není plošný a spolek to sám zdůrazňuje. Nedotčené mají zůstat „projekty, které mají činnou komunitu, jež se o software stará a udržuje ho“. Vítané naopak nebudou „projekty psané a udržované s výrazným využitím modelů“. Kde je mezi tím hranice, podmínky neříkají.
Proč to spolek dělá
Blogový zápis, pod kterým jsou podepsáni Bastian Greshake Tzovaras, Otto Richter a William Zijl, uvádí dva důvody. Prvním jsou peníze. „Typ disku, který jsme před pár lety pořídili za 700 eur, dnes stojí 3 700 eur – a často není skladem,“ stojí v textu. K tomu spolek dodává, že ve Frankfurtu už datová centra spotřebují 40 % místní elektřiny a poptávka roste. Stavba počítačových sálů pro modely tedy podle něj zdražuje provoz i těm, kdo je nepoužívají.
Druhým důvodem je licence. U copyleftových projektů podle zápisu modely vedou k „praní licencí“, tedy stavu, kdy je copyleftový kód zbaven požadavku na reciprocitu tím, že se „vygeneruje“ z trénovacích dat. Copyleft je licenční ujednání, které nutí každého, kdo kód převezme, šířit i svou úpravu pod stejnými podmínkami; když projde modelem, tahle vazba se ztratí.
Zátěž správců není téma jen Codebergu. Z Jellyfinu letos v červenci odešli vedoucí projektu i dva dlouholetí členové týmu.
Co bude s existujícími repozitáři
Nic hromadného. „Náš moderátorský tým nezačne tím, že by sestavil vyčerpávající seznam dotčených repozitářů k odstranění,“ píše spolek. Automatické prohledávání obsahu se dělat nebude, případy se mají řešit jeden po druhém, až se objeví.
Je to zároveň nejslabší místo celé změny. Pravidlo mluví o podílu strojově psaného kódu, jenže ten podíl nikdo neumí změřit a provozovatel se o to ani nepokouší.
Kryptoměny týmž shromážděním
Vedle obou hlasování o modelech prošla ještě jedna změna podmínek. Návrh přihlášený 2. července uživatelem Gusted byl sloučen 22. července a doplňuje mezi zakázaný obsah takový, který poškozuje pověst Codebergu; jako příklad podmínky jmenují projekty spojené s kryptoměnami. Diskuse pod návrhem se točila právě kolem toho, co všechno se pod takový příklad vejde; vlákno nakonec někdo uzavřel kvůli návalu příspěvků zvenčí.
Kritika míří na nevymahatelnost
Autor frameworku Flask Armin Ronacher shrnul svou výhradu 24. července v zápisu nazvaném Codeberg Divides. Právo spolku takové pravidlo přijmout nezpochybňuje, vadí mu jeho tvar: čára je podle něj otevřená výkladu přesně tam, kde by měla být vymahatelná. Dodává, že u řady svých vlastních nedávných projektů by sám nedokázal spolehlivě určit podíl autorství. Podle jeho názoru měl Codeberg buď zakázat modely úplně, nebo mířit konkrétně na samočinně zakládaný spam a na spotřebu zdrojů.
Codeberg tedy nevyřešil, jak strojově psaný projekt poznat, a podle vlastních slov se o to nechystá pokoušet. Změnil něco jiného: kdo takový repozitář nahraje, nemá se napříště o co opřít, protože podmínky ho už nekryjí. Zbytek zůstává na ohlášení od lidí.
Zdroje: zápis na blogu Codebergu, platné znění podmínek užití, The Register a zápis Armina Ronachera.